1942

    Tímto rokem vstupujeme do 75 výročí svého trvání. = Sedmdesát pět let činností = jak krátké to slovo! A přec, co mravenčí práce tu vykonáno! Pokoj a věčný mír našim zakladatelům, kteří dřímají svůj věčný a poklidný sen a na svatém poli!
    Oddanost a vůli nezlomnou k hasičstvu a k práci pro „Bližního ochraně“ a vlasti, všem těm, kteří jsme tu zůstali, abychom v díle tom Bohumilém pokračovali. Jít v jednom šiku za společným cílem, neohlížet se na strany, nesrážet jeden druhého, nedat se zmásti vtipy na hasičstvo, ale spojeni srdcem i myslí a hlavně ideou hasičskou, pamatovat na celek i na budoucnost nás jako hasičů i jako součást národního celku.
    Jediná cesta, po které musí jít hasičstvo, je cesta práce! Nic jiného nesmí pro nás existovat! Ať si jiní dělají co chtějí, nás nesmí zajímat nic jiného, než práce pro bližního v čemž je dosaženo vše.
    To ovšem není snění, stavěné na vidinách, nýbrž mozoly, pot, bezesné noci, které nám signál zvonku protne, bezmezná obětavost a odříkání. To je hasičská cesta – cesta práce – požehnání života.

Neštěstí když volá tě, hasičského slibu dbej!
Obětuj vše – jenom vděku od nikoho nežádej!

Do 75 roku činnosti věnuje Josef Řezníček,
                                      kronikář a vzdělavatel sboru.

    Rok 1942 prožitý v trvající válce a tím i velmi značně byla ztížena činnost sboru v ohledu kulturně vzdělávacím. Vyjímečný stav v Protektorátu a jiná opatření shromažďovací rozrostla se tou měrou, že naše činnost se jevila následovně.
    Pořádány obvyklé hasičské školy a to u bratra náčelníka K.Hofmana u „Beránka“, celkem osmkráte.
    Vydáno také vládní nařízení č.30/42, jímž se konečně upravuje organizace hasičská na nový základ a hasičstvo je zpravováno ministerstvem vnitra spolu s policií a četnictvem. Nařízeno také nošení hasičského stejnokroje při styku s úřady ve věcech hasičských a do schůzí hasičských. Tím také zvýšené odpovědnosti nejen vedoucích činitelů ale také každého jedince.
    V jubilejním roce má sbor 60 mužů a 12 žen, 340 členů příznivců. Zemřel bratr František Půlpán, který trávil své stáří mimo obec sboru. Nařízeny povinné lesní hasičské hlídky od 1.6.1942 do 30.9.1942. V biografu „Světozor“ se vystřídalo na hlídkách 480 mužů, v divadle 35, cirkuse 14 mužů, celkem tedy 529 mužů.
    Požár v Malých Svatoňovicích v centrále Ida štoly 3.8.1942 účast autem 9 mužů. Hasičská kancelář a strážnice přestěhována do přízemí staré radnice. Požární pojistka na hasičské nářadí, stroje a přístroje zvýšena a předána obci s roční prémií 600 korun.
    Samaritského kursu v Náchodě se účastnil bratr Jan Kejzlar. Obec vyplatila z důchodu na samaritskou činnost 2000 korun. Zdejší lékárna darovala samaritské potřeby pro první pomoc a také jiné léky a obvazy zakoupeny od městských drogistů. Hasičská odborná knihovna doplněna zakoupením dalších vydaných svazků čímž vzrostla na 36 svazků.
    Zaveden také dle nařízení české zemské hasičské jednoty pozdrav, vztyčením pravice.
    Utvořena cyklistická četa a zažádáno o příděl pneumatik a plášťů na kola. Obec zakoupila 25 páru vysokých bot a 157,96 m látky khaki pro 27 mužů.
    Pan okresní hejtman z Náchoda vykonal přehlídku hasičského zařízení a zbrojnice 6.8.1942.
    Úrazová pojišťovna Českomoravská vyplatila za úraz při hasičské službě bratru Kožešníkovi 221 korun, bratr se zřítil při prohlídce jeviště do propadliště, které bylo zakryto jen plátěným chráničem. Z fondu nemocensko-podpůrného byly vyplaceny obnosy: bratru Josef Řezníčkovi do sanatoria 100 korun, Peterkovi 100 korun, sestře Mrštíkové, Dubišarové, bratru Silvarovi, Novotnému, Kinclovi, Peterkovi, Středovi a Nyklíčkovi po 50 korunách, z těchto bratru Peterkovi a Středovi po 100 korunách.
    Nejdůležitější událostí jest předání veškerého sborového majetku obci Úpické po dohodě za cenu 21.570,- korun a po odpočtu dluhu za kombinovanou stříkačku 8.000,- za 13.570,- korun.
    Hasičský rozpočet pro rok 1943 sestaven na vydání 55.220,- korun z čehož připadne na velitelství částka 18.650,- ve čtvrtletních lhůtách z městského důchodu.
    Průtrž mračen 6. zář způsobila povodeň na potoku v Podrači, kde byla v činnosti naše ochranná hasičská četa vedená bratrem podnáčelníkem. Josefem Brožem.
    Přes to že dosud zuří běsnění války a dějí se věci o nichž nelze psát, přece s radostí se velitelství sboru věnovalo výcviku členů. Krom zmíněných již sborových škol, které se staly pravidelnými každý rok, bylo provedeno: 1 cvičení teoretické, 9 praktických školních, 3 praktická s použitím vody a 1 požární hlavní, tedy celkem 14 cvičení. Zúčastnilo se jich průměrně 60% členstva, ostatní omluveni následkem zaměstnání v Sudetech a jiné pro stáří. Mimo to zúčastnil se sbor velkého požárního cvičení ve Rtyni 21.června a 5. července požárního cvičení ve Velkých Svatoňovicích ve Fládru. 18. července velkého požárního cvičení na továrních objektech továrny Sychrovské, kterého se zúčastnilo 8 sborů. Rovněž nutno zaznamenati účast na velkém požáru v Sudetengau v Radči se strojem Flader a se 16 muži.
    Velmi často bylo mužstvo voláno na letecký poplach asi 16x přičemž nastupovala pohotovostní četa, která vždy po 5ti mužích měla večer své stanoviště na staré radnici, což však po dvouměsíčních hlídkách bylo zrušeno, ježto naši členové docházeli do svého denního zaměstnání unaveni nočním bděním.
    Jen lesních hlídek bylo 248 a všech celkem 781krát.
Josef Řezníček
vzdělavatel a kronikář sboru