Jak šly další roky

V roce 1925 má sbor 62 členů činných, 108 přispívajících a 3 čestné. Byla 3 cvičení a zejména seznámení s motorovou stříkačkou. Byly provedeny volby a zvoleni: za starostu H. Čepelka (43 hlasů), za velitele Č.  Boura (35 hlasů), za náměstka Fr. Půlpán (30 hlasů). Už tehdy hasiči byli závislí na darech, např. od občanské záložny 1000 Kč, od obce 3580,- Kč a na samaritánskou službu 150 Kč. Byly koupeny 3 činovnické přílby a to pro starostu, velitele a náměstka. Rok 1926 byl významným pro celou Úpici, protože 11.července je zde hostem pan president ČSR T.G.Masaryk. Od časných ranních hodin se připravoval sbor na společné uvítání spolu s úpickou župou. Župa pozdravila presidenta počtem 756 členů hasičstva v plné výzbroji. Hlášení podal starosta župy H. Čepelka a účastnil se i večeře, na níž p. president poděkoval s podivem, že se tolik hasičů sešlo. Dne 20. května prvně hasil sbor požár motorovou stříkačkou, kdy ve starém podloubí hořel domek celý ze dřeva.

Zajímavou akcí bylo konání t.zv. „župní hasičské školy“ po 4 neděle od 18.9. do 2.10.1927 a to dopoledne teorie, odpoledne praxe. Školou prošlo 88 hasičů, z toho 69 obdrželo výbornou.

V roce 1928 sbor čítal 58 činných a 330 přispívajících členů. Novým velitelem se stává p. Vilém Nyklíček, náměstkem p. Karel Těmín. Bylo uspořádáno celkem 11 cvičení. Členové, kteří se nezúčastnili ani jednoho cvičení, byli vyřazeni. 37 hasičů se účastnilo Pražského všeslovanského sjezdu. Hasiči pomáhali také při povodni. Byla též uspořádána sbírka na autostříkačku a vyzvány o pomoc i pojišťovny. Obec věnovala 10 tis. Kč, městská spořitelna 5000,- KČ. Zajímavostí v členské základně je skutečnost, že pro nečinnost je vyřazeno 5 členů a 2 vyhoštěni pro nekalou výchovu. Dalším zjištěním je okolnost, že pokud se hasiči dostavili k požáru továrny, firma jim věnovala finanční obnos 500 Kč - 1000 Kč.

Již v roce 1930 nevyhovovala výbava požadavkům motorových strojů. Majetek sboru V nářadí činil 145 000 Kč. V následujícím roce byly v regionu pouze 2 požáry, které byly včas uhašeny. Obec propůjčila hasičům místnost pro kancelář, kterou si hasiči upravili.

Rok 1932 představuje úspěšné získání finančních příspěvků ve výši 12400 Kč. Tím se daří rozšířit vybavení o tehdejší moderní techniku. Počet členů činných klesá na 56, 400 je přispívajících. V následujícím roce jsou v okolí, 2 požáry, v Úpici jeden. Hasiči tehdy uvažují, že již nebude hašeno vodou, protože dochází k promáčení budov a předpokládají, že se rozšíří chemické hašení.

V dalších letech dochází již ku značnému ovlivnění politickými událostmi. Hasiči drží spolu a plní své povinnosti. Tehdy se měli vždy ve velké úctě a pokud, někdo ze členů zemřel, měl vždy důstojné rozloučení. Hasiči měli i t.zv. „pohřební pokladnu“. Hasiči se aktivně zapojili do významných událostí - oslav důležitých výročí i svátků. Samozřejmě, nejdůležitější byla účast při župních cvičeních hasičů i samaritánů. Někdy došlo i k nepředvídaným událostem. 14. července 1936 se při odpolední zkoušce v Havlovicích zlomil žebřík a zranil se p. Emil Friml. Sbor se úspěšně účastní všech krajinských sjezdů (např. v Malých Svatoňovicích, Žirči). V tomto roce byl založen výbor obrany obyvatelstva proti leteckým útokům. Město bylo rozděleno na 6 obvodů a veliteli se stávají hasiči, kteří již nejsou povinni vojenskou službou v době války. Tehdy se též konaly tzv. „Masarykovy vatry“. Byl to mohutný průvod s hudbou a po projevu byla zapálena vatra. Hasiči měli svoji hudbu a mnohé oslavy pořádají spolu se Sokolem, Orlem, Národní gardou, Stráží svobody a Skauty.

Roční spotřeba pohonných látek činí 142 l benzínu a 20 l oleje. uskutečněno 12 pov. technických cvičení, 2 se složkami obyvatelstva a 2 náhlá poplachová noční cvičení.

Rok 1938 byl rokem 20. výročí našeho svobodného státu - Československa. V pamětní knize již kronikář také připomíná, že za naší hranicí se „stahují zlověstné mraky, které nevěští nic dobrého“. Přesto hasiči přádají různé akce, včetně Josefského večírku v hotelu „Beránek“ s hudbou; aktovkou a zpěvy.

V květnu narukovalo z Úpice celkem 350 záložníků. Akce připravované na září byly již odvolány, protože situace v pohraničí hrozila vypuknutím války. 22. září dochází ku všeobecné mobilizaci I. a poté II. zálohy. Tím byl sbor ochuzen o 14 členů. Mnoho členů pracovalo na zajišťovacích zařízeních proti vpádu Němců.

Všeobecná mobilizace - pátek 23. září - normální život ustupuje do pozadí. 30. září - Mnichov. V ten den se mění celý svět. 4. října odstupuje president Dr. E. Beneš, republika je okleštěna. Konec nadějí je 14.březen 1939. Republika je zrušena, jsme obsazeni.

V březnu se valí kalné proudy vody řeky Úpy ve strašném hukotu a při povodních záchranné práce obstarávají naši hasiči. Po částečném opadnutí vodní hladiny čerpají hasiči vodu ze zatopených sklepů. I když se konají cvičení, je úpická hasičská župa č. 141 zrušena. Protože „Pamětní knize“ hrozí zabavení a zmičení, byla důstojně uložena u p. O. Hánla na

Lánech a zapsáno, že byla zničena a založena kniha nová. V této knize jsou záznamy z let okupace a omezují se vlastně na statistické údaje. Dočteme se i o koncertech, na které jsou psány pozvánky nejprve německy, pak česky. Účinkuji Němci. V roce 1941 byl 26. ledna nejen hasičský ples na „Krétě“, ale zároveň požár č.p. 186 p. J. Libnara, ale i další tři požáry během roku. Stav členstva se pohybuje kolem 60 mužů, 12 žen a 340 čl. příznivců. Zajímavý je i pozdrav - vztyčení pravice, hasičstvo je spravováno min. vnitra. Hasičská kancelář a strážnice přestěhována do přízemí staré radnice. Hasiči vykonávali pravidelné pochůzky a hlídali při filmových představeních. V novinách vychází článek se statistikou činnosti. Od svého vzniku do r. 1942 zasahoval účinně při 272 požárech, 13 povodních a 7 jiných živelných pohromách. Bylo zraněno 36 členů, z nichž 5 těžce.

Vybavení sboru: 3 motorové stříkačky, jeden autodopravní vůz, nový mech, žebřík, šest navijáků, přes 1660 m hadic a jiné. Byl vypracován projekt na vybudování nové zbrojnice. Rok 1943 je charakterizován a my s touhou čekáme, kdy bude konec tomuto strašnému dramatu lidských a světových dějin.

V únoru 1944 bylo vydáno nařízení, že na letecké poplachy se bude zvoniti poplachovými zvonky v případě zvládl vzdálenost 10 leteckých minut, t.j. asi 85 km. Za měsíc leden bylo v Úpici tak promeškáno 1600 prac. Hodin. V březnu byly veliké sněhové bouře a tehdy Úpičtí hasiči zapadli se stříkačkou „Fládr“ při jízdě k požáru stodoly V Havlovicích na Podhradí.

O roce 1945 se píše V pamětech p. Řezníčka již optimističtější, i když hasiči jsou omezeni ve své činnosti, protože vše je zabráno pro uprchlíky, jimž se říká „Národní hosté“. Válka se blíží k našim hranicím. Budují se překážkové zákopy. 28. února jsou i mosty podminovány a dnem i nocí hlídány. Na Závodi u Vacků, na Krétě i u Mílů jsou ubytováni „Národní hosté“ a hlídky hasičů jsou zde po dvojicích dnem i nocí.

Zápis náhradní knihy uvádím v plném znění:

„Nadešel den velkého „Vzkříšení“. Nadešel 5.květen památného roku 1945. Národ opět svobodný, po strašném utrpení vstává z mrtvých! Vláda věcí opět navrácena Tobě o lide český!

Uzavírám tuto knihu s vroucím přáním, aby národ československý po hrozných létech druhého ''Temna českého národa" stál bratrskou láskou semknutý v jeden veliký celek u vědomí dvaceti milionových obětí, které si vyžádalo zničení nejbarbarštějšího zpupného německého nacismu.“

Řezníček Jos. kronikář

Tím vlastně končí spojité líčení činnosti úpických hasičů v dobách zlých i dobrých. Dějiny totalitního období vlastně nejsou "vedeny". Vše se omezuje na social. závazky k různým výročím a sjezdům.

Dle kronik zpracoval RNDr. Kubíček

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek © 2018 Hasičský sbor města Úpice